Hlášení z mise – posily ze Země

K expedici Kaprion se připojily nové posily. Proto jsme se vydali prověřit jejich výcvik. V pátek jsme se sešli v klubovně a vyřešili prostor na spaní, poté nás čekala příprava večeře pod taktovkou Šéfkuchařů Mášto, Vojty a nováčka v týmu - Adama. Místní specialita - tousty ve výtečné kombinaci šunky a sýra (a bez kečupu). Překvapivě, i přes četnou snahu našich kuchařů, nedošlo k žádnému zranění ani poškození toustovače a večeře slavila úspěch.
Po večeři jsme se rovnou pustili do příprav na nocleh rozbalení spacáků a karimatek. Večer jsme završili promítáním filmu.
Ráno se neslo v pochmurném duchu, jelikož počasí bylo stále deštivé a navíc během noci zmizeli dva členové výpravy - Čolíto a Mášto. Zřejmě byli uneseni. Jejich zmizením byl celý tým VELMI rozrušen 😀 a proto se okamžitě zbytek expedice vydal na záchrannou misi hlad, nehlad.
Podle informací se unesení členové nacházeli v poblíž osady Počepice. Bohužel osvobozovací komando nestihlo Mášto a Čolíto najít včas, takže se nepříteli podařilo oběma zajatcům dokonale vymazat paměť. Zbylí členové tedy nestáli jen proti únoscům, ale také proti vlastním zmateným členům. Nakonec vše dobře dopadlo, únosci byli zlikvidování a zajatci utrpěli pouze mírná zranění. Po šťastném shledání následoval výtečný oběd u místních obyvatel (kuřecí řízek na přírodně a brambory). A poté jsme se již mohli věnovat výcviku a testování nováčků. Vyzkoušeli jsme si jak moc dokáže být člověk hlučný při chůzi v lese a také jsme prověřili schopnost maskování. Všichni obstáli velmi dobře. Nakonec jsme si ještě zahráli několik rychlých bitev o vlajku.
Poté už byl čas sbalit výbavu a vyrazit zpět domů.

Několik životních mouder na závěr:

I nafukování karimatky může být docela sranda
Nevěř IDOSU!
Fakt nikdy nevěř IDOSU!
ACU maskáče nejsou vhodné do lesa
Když něco vypadá jako kámen a máš z toho divný pocit, počítej že po tobě ten kámen brzo vystřelí.